Венлафаксин

Од Википедија — слободната енциклопедија
Венлафаксин
Систематско (IUPAC)
(RS)-1-[2-dimethylamino-1-(4-methoxyphenyl)-ethyl]cyclohexanol
Клинички податоци
Заштитени имињаВелафакс, Занфекса[1]
AHFS/Drugs.commonograph
Licence dataUS Daily Med:врска
Бременосна
категорија
  • AU: B2
  • US: C (Ризикот не е отфрлен)
Начин на издавање
  • AU: S4 (само на рецепта)
  • CA: само
  • UK: POM (само на рецепт)
  • US: само
Начин на
примена
by mouth
Фармакокинетички податоци
Биорасположливост42±15%[2]
Врзување за белковините27±2% (parent compound), 30±12% (active metabolite, desvenlafaxine)[3]
МетаболизамHepatic (~50% of the parent compound is metabolised on first pass through the liver)[2][3]
Полувреме на елиминација5±2 h (parent compound for immediate release preparations), 15±6 h (parent compound for extended release preparations), 11±2 h (active metabolite)[2][3]
ЕкскрецијаRenal (87%; 5% as unchanged drug; 29% as desvenlafaxine and 53% as other metabolites)[2][3]
Назнака
CAS-број93413-69-5 Ок
ATC кодN06AX16
DrugBankDB00285 Ок
ChemSpider5454 Ок
UNIIGRZ5RCB1QG Ок
KEGGD08670 Ок
ChEBICHEBI:9943 Ок
ChEMBLCHEMBL637 Ок
Хемиски податоци
ФормулаC17H27NO2
Моларна маса277.402 g/mol
  (провери)

Венлафаксинот е антидепресив од групата на инхибитори на репреземањето на серотонин-норепинефрин.[4][5][6] Тоа значи дека ја зголемува концентрацијата на невротрансмитерите серотонин и норепинефрин во телото и мозокот. За првпат бил воведен од Wyeth во 1993, и се користи во третманот на депресија, генерализирано анксиозно растројство, панично растројство и социјална фобија.[7][8]

Наводи[уреди | уреди извор]

  1. Грешка во наводот: Погрешна ознака <ref>; нема зададено текст за наводите по име brands.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 „Apo-Venlafaxine XR Capsules“ (PDF). TGA eBusiness Services. Macquarie Park, NSW: Apotex Pty Ltd. 13 April 2012. Посетено на 6 November 2013.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 „Venlafaxine (venlafaxine hydrochloride) tablet [Aurobindo Pharma Limited]“. DailyMed. Aurobindo Pharma Limited. February 2013. Посетено на 6 November 2013.
  4. Muth EA, Haskins JT, Moyer JA, Husbands GE, Nielsen ST, Sigg EB (December 1986). „Antidepressant biochemical profile of the novel bicyclic compound Wy-45,030, an ethyl cyclohexanol derivative“. Biochemical Pharmacology. 35 (24): 4493–7. doi:10.1016/0006-2952(86)90769-0. PMID 3790168.
  5. Yardley JP, Husbands GE, Stack G, Butch J, Bicksler J, Moyer JA, Muth EA, Andree T, Fletcher H, James MN (October 1990). „2-Phenyl-2-(1-hydroxycycloalkyl)ethylamine derivatives: synthesis and antidepressant activity“. Journal of Medicinal Chemistry. 33 (10): 2899–905. doi:10.1021/jm00172a035. PMID 1976813.
  6. Bymaster FP, Dreshfield-Ahmad LJ, Threlkeld PG, Shaw JL, Thompson L, Nelson DL, Hemrick-Luecke SK, Wong DT (December 2001). „Comparative affinity of duloxetine and venlafaxine for serotonin and norepinephrine transporters in vitro and in vivo, human serotonin receptor subtypes, and other neuronal receptors“. Neuropsychopharmacology. 25 (6): 871–80. doi:10.1016/S0893-133X(01)00298-6. PMID 11750180.
  7. Joint Formulary Committee (2013). British National Formulary (BNF) (65. изд.). London, UK: Pharmaceutical Press. стр. 254, 255. ISBN 978-0-85711-084-8.
  8. Rossi S, уред. (2013). Australian Medicines Handbook (2013. изд.). Adelaide: The Australian Medicines Handbook Unit Trust. ISBN 978-0-9805790-9-3.