Ѕонгка
Од Википедија, слободната енциклопедија
| Ѕонгка јазик |
||
|---|---|---|
| Зборуван во: | Бутан , Сиким (Индија) | |
| Вкупно говорници: | мајчин: 130.000 втор јазик ~470.000 |
|
| Јазично семејство: | Синотибетско (тибетско-бурмански) тибетско-канаурски бодски тибетски централни тибетски Јужни Ѕонгка јазик |
|
| Официјален статус | ||
| Официјален јазик во: | Бутан | |
| Регулиран од: | Комисија за развој на ѕонгка | |
| Јазични кодови | ||
| ISO 639-1: | dz | |
| ISO 639-2: | dzo | |
| ISO 639-3: | dzo | |
Ѕонгка или Џонгка (
, транск. rdzong-kha) е национален јазик на Бутан. Самото име значи „јазик што се зборува во ѕонг“ (ѕонг е средновековен бутански манастир). Јазикот дел од групата на тибетско-бурмански јазици и се пишува со тибетско писмо.
Ѕонгка е близок со јазикот џумова што се зборува во долината Чумби во јужен Тибет и со јазикот дранџонке во Сиким. [1] Иако стандардниот тибетски јазик и ѕонга се разбирливи меѓу себе, двата јазика биле под силно влијание на литургискиот јазик кој се користел од будистичките монаси во двете земји. Претходно во Бутан се користел Чоке јазикот, но во 1960 овој јазик бил заменет од ѕонгка во образованието.
Сонга се зборува во Бутан, но и во Сиким и Западен Бенгал во Индија.
[уреди] Наводи
- ↑ van Driem, George (2007), „Endangered Languages of Bhutan and Sikkim: South Bodish Languages“, Moseley, Christopher, „Encyclopedia of the World's Endangered Languages“, Routledge, стр. 294, ISBN 070071197X
[уреди] Библиографија
- van Driem, George L (1993). "Language policy in Bhutan". {{{booktitle}}}.
- van Driem, George L; Karma Tshering of Gaselô (collab) (1998). „Dzongkha“. Languages of the Greater Himalayan Region. Leiden: Research School CNWS, School of Asian, African, and Amerindian Studies. ISBN 905789002X. - A language textbook with three audio compact disks.
- van Driem, George (1992). „The Grammar of Dzongkha“. Thimphu, Bhutan: RGoB, Dzongkha Development Commission (DDC).
- van Driem, George (1991). „Guide to Official Dzongkha Romanization“. Thimphu, Bhutan: Dzongkha Development Commission (DDC).
- van Driem, George (n.d.). „The First Linguistic Survey of Bhutan“. Thimphu, Bhutan: Dzongkha Development Commission (DDC).
- Dzongkha Development Commission (1999). „The New Dzongkha Grammar (rdzong kha'i brda gzhung gsar pa)“. Thimphu: Dzongkha Development Commission.
- Dzongkha Development Commission (1990). „Dzongkha Rabsel Lamzang (rdzong kha rab gsal lam bzang)“. Thimphu: Dzongkha Development Commission.
- Yoshiro Imaeda (1990). „Manual of Spoken Dzongkha in Roman Transcription“. Thimphu: Japan Overseas Cooperation Volunteers (JOCV), Bhutan Coordinator Office.
- van Driem, George (2007), „Endangered Languages of Bhutan and Sikkim: South Bodish Languages“, Moseley, Christopher, „Encyclopedia of the World's Endangered Languages“, Routledge, стр. 294-295, ISBN 070071197X
- Dzongkha Development Authority (2005). „English-Dzongkha Dictionary (ཨིང་ལིཤ་རྫོང་ཁ་ཤན་སྦྱར་ཚིག་མཛོད།)“. Thimphu: Dzongkha Development Authority, Ministry of Education. ISBN 999-663-3-5.
- Mazaudon, Martine. 1985. “Dzongkha Number Systems.” S. Ratanakul, D. Thomas & S. Premsirat (eds.). Southeast Asian Linguistic Studies presented to André-G. Haudricourt. Bangkok: Mahidol University. 124-57
- Mazaudon, Martine & Boyd Michailovsky. 1988. “Lost syllables and tone contour in Dzongkha (Bhutan).” David Bradley, Eugénie J.A. Henderson & Martine Mazaudon (eds.). Prosodic analysis and Asian linguistics: to honour R.K. Sprigg. (Pacific Linguistics, Series C-104). 115-36
- Mazaudon, Martine & Boyd Michailovsky. 1989. “Syllabicity and suprasegmentals: the Dzongkha monosyllabic noun.” D. Bradley et al. (eds.). Prosodic analysis and Asian linguistics: to honour R.K. Sprigg. Canberra. (Pacific Linguistics). 115-36
- Michailovsky, Boyd. 1989. “Notes on Dzongkha orthography.” D. Bradley et al. (eds.). Prosodic analysis and Asian linguistics: to honour R.K. Sprigg. Canberra. (Pacific Lingustics). 297-301
- Tournadre, Nicolas. 1996. “Comparaison des systèmes médiatifs de quatre dialectes tibétains (tibétain central, ladakhi, dzongkha et amdo).” Z. Guentchéva (ed.). L’énonciation médiatisée. Louvain_Paris: Peeters (Bibliothèque de l’Information Grammaticale, 34). 195-214
- Watters, Stephen A. 1996. A preliminary study of prosody in Dzongkha. Arlington: UT at Arlinton Masters Thesis

