Виктор Фридман

Од Википедија — слободната енциклопедија
(Пренасочено од Victor Friedman)
Виктор Фридман
Victor Friedman
Роден Victor Friedman
18 октомври 1949
Чикаго, САД
Националност Американец
Познат јазичар, македонист и славист
Занимање професор, лингвист, издавач

Виктор Фридман (англиски: Victor Friedman; р. 18 октомври 1949, Чикаго, САД) — американски лингвист и еден од најпознатите македонисти во светот, редовен професор на Чикашкиот универзитет.

Животопис[уреди | уреди извор]

Виктор Фридман дипломирал руски јазик и книжевност на колеџот „Рид“ во 1970 година. Тој подоцна докторирал за словенски јазици и книжевност и општа лингвистика на Чикашкиот универзитет во 1975 година. Неговата дисертација била на тема „Граматичичките категории на македонскиот индикатив“ и со тоа ја добил наградата Марк Пери Галер за најдобра дисертација на факултетот за хуманистички науки. Од 1975 до 1993 година тој предавал во одделот за славистика при Универзитетот во Северна Каролина. Во 1993 година Виктор Фридман се префрлил на Чикашкиот универзитет. Тој има објавено повеќе од 200 публикации и при тоа „Граматичките категории на македонскиот индикатив“ била првата публикација за модерниот македонски јазик во САД[1][1].

Повеќе од 30 години Фридман се занимава со полето на Балканот. Во 1991, 2003 и во 2007 година тој бил награден со златна плаката од страна на Универзитетот „Св. Кирил и Методиј“ од Скопје, додека пак во 1994 година тој бил избран за член на Македонската академија на науки и уметности. Во 1995 година тој бил избран за член на Матица Српска и во 2004 година бил избран за член на Академијата на науки и уметности на Косово[1].

За време на југословенските војни, тој работел како политички аналитичар на заштитните сили на ООН стационирани во поранешна Југославија во 1994, бил дел од проектот Јужен Балкан при Центарот за превентивни дејства на Советот за надворешни односи во периодот од 1995 до 1997 година, бил советник на Меѓународната кризна група во 1997 година и работел за Институтот за мир на САД во 1999 и 2000 година. Беше гостин–професор или гостин научник во следниве универзитети: Корнел, Универзитет „Св. Кирил и Методиј“, Средноевропски универизтет во Будимпешта, Универзитет на Кјото, Национален универзитет на Малезија, Универзитет во Хелсинки, Универзитет во Приштина и во Латроб универзитетот (Австралија).

Истражувањата на Фридман се базирале на граматичките категории, особено на глаголите, контактот на јазиците и социолингвистиката на Балканот и Кавказот. Тој објавил книги за следните јазици: албански јазик, аромански јазик, азербејџански јазик, српски/ хрватски/ босански јазик, бугарски јазик, грузиски јазик, грчки јазик, лачки јазик, македонски јазик, меглено-романски јазик, ромски јазик, романски јазик, руски јазик, таџички јазик и турски јазик[1].

Виктор Фридман има големо познавање од областа на македонскиот јазик и одлично зборува на македонски јазик.

Виктор Фридман и Македонија[уреди | уреди извор]

Грчки фашистички активисти на „Златна зора“ при обид за напад на Виктор Фридман за време на промоција на грчко-македонски речник во Атина на 2 јуни 2009.

Виктор Фридман за првпат ја посетува Македонија 1971 година. На Институтот за социолошки, политичкии правни истражувања од Универзитетот св. Кирил и Методиј во Скопје, е предавач и Меѓународната летна школа "Светлата страна на Балканот" во 1999 година.

Во 1991, 2003 и во 2007 година тој бил награден со златна плаката од страна на Универзитетот „Св. Кирил и Методиј“ од Скопје, додека пак во 1994 година тој бил избран за член на Македонската академија на науки и уметности. Во 2007 г. тој добил степен "Doctor honoris causa" Универзитетот „Св. Кирил и Методиј“ од Скопје.

Во 2009 година заедно со македонската политичка партија Виножито во Грција го промовираа македонско-грчкиот речник, каде е бурно, нецивилизирано и насилно пречекан од грчката јавност.

Публикации[уреди | уреди извор]

Во својот богат научен труд, има дела поврзани со македонскиот јазик:

  1. За некои особености на македонскиот глагол од гледна точка на генеративната семантика, Vol. 25, 1974. 205-210.
  2. Македонскиот јазик и национализам за време на девтнаесетиот и почетокот на дваесеттиот век. Балканистика, Vol. 2, 1975. 83-98.
  3. Некои забелешки за индиректен говор и прекажувањето во македонскиот и албанскиот јазик. Vol. 32 33, 1981-1982. 769-776.
  4. Социолингвистика на литературниот македонски јазик (The Sociolinguistics of Literary Macedonian). International Journal of the Sociology of Language, Vol. 52, 1985. 31-57.
  5. За сложените минати времиња во диховскиот говор во споредба со македонскиот литературен јазик. Јазичните појави во Битола и битолско денеска и во минатото. Скопје: МАНУ. 1988. 193-200.
  6. The Grammatical Categories of the Macedonian Indicative. Columbus. Slavica. 1977. 210 pp.
  7. Deloto na akademik Viktor Fridman [Macedonian: The work of academician Victor Friedman]. An updated Macedonian transltion of The Grammatical Categories of the Macedonian Indicative plus additional material. Skopje: Abakus. 2009. 233 pp.
  8. Za nekoi osobenosti na makedonskiot glagol od glednata točka na generativnata semantika. Makedonski jazik, Vol. 25, 1974. 205 210.
  9. Admirativnost vo balkanskite jazici: Kategorija protiv upotreba. Makedonski jazik, Vol. 30, 1980. 121 129.
  10. Nekoi zabeleški za indirekten govor i prekažuvanjeto vo makedonskiot i albanskiot jazik. Makedonski jazik, Vol. 32 33, 1981-1982. 769 776.
  11. Primeneta lingvistika i makedonskite glagolni kategorii. Language and Society at the Turn of the XXI Century: Proceedings of the First International Congress of the Macedonian Applied Linguistics Association, ed. by Ljupčo Stefanovski and Jovanka Lazarevska. Skopje: University of Skopje. 2000. 107-113
  12. Nepotvrditelnost i diskurs vo makedonskiot i drugite balkanski jazic. Proceedings of the Thirtieth Annual Symposium on Balkan Linguistics and Literature. Skopje: University of Skopje. 2004. 253-264
  13. Tipologijata na upotrebata na da vo balkanskite jazici. Prilozi: Oddelenie za lingvistika i literaturna nauka Makedonska Akademija na Naukite i Umetnostite, Vol. 12, No. 1, 1987. 109 119.
  14. Za složenite minati vreminja vo dihovskiot govor vo sporedba so makedonskiot literaturen jazik. Jazičnite pojavi vo Bitola i bitolsko deneska i vo minatoto. Skopje: Makedonska Akademija na Naukite i Umetnostite. 1988. 193 200.
  15. Razlikuvanjeto na makedonskite glagolni paradigmi so pomošnite glagoli sum i ima. Literaturen zbor Vol. 36, No. 1 2, 1990 . 87 90.
  16. Glagolskite kategorii, morfološkite paradigmi i opredeluvanjeto na izoglosite na makedonskata jazična teritorija. Studia lingvistica Polono Jugoslavica, Vol. 6, 1991. 33 40.
  17. Upotrebata na glagolskite vreminja vo makedonskite i vo drugi balkanski poslovični izrazi. Makedonski jazik, Vol. 40 41, 1989 1990. 661 670.
  18. Dijalektna osnova, varijacija i kodifikacijata na balkanskite literaturni jazici: Albanskiot, bugarskiot, makedonskiot, romskiot. Studia Linguistica Polono Meridianoslavica (formerly Studia lingvistica Polono Jugoslavica), Vol. 8, 1996. 111 118.
  19. Makedonistikata vo Amerika i Amerikancite vo makedonistikata. Literturen zbor, Vol. 38, No. 5 6, 1992. 19 27.
  20. Amerikanskite slavisti i makedonistikata. (Macedonian; American Slavists and Macedonian Studies) Lik, Vol. 9, No. 340 341 (literary supplement to Nova Makedonija 13.IX.95). 11, 13. (To be reprinted in Naše pismo).
  21. Makedonstika vo SAD. 40 godini meǵunaroden Seminar za makedonski jazik, literatura i kultura: 1967-2007, ed. by Emilija Crvenkovska. Skopje: University of Skopje. 2007. 55-58.
  22. Za Blaže Koneski. Literturen zbor, Vol. 38, No. 5 6, 1992. 11 13.
  23. Blaže Koneski i severnoamerikanskata lingvistika. Pridonesot na Blaže Koneski za makedonskata kultura. Skopje: University of Skopje. 1999. 29-36.
  24. Potčinet vid vo makedonskiot i drugite balkanski jazici. Studies in Macedonian Language, Literature, and Culture, ed. by Benjamin Stolz. Ann Arbor: Michigan Slavic Publications. 1995. 37 48.
  25. Makedonskiot jazik sprema ruskiot i bugarskiot: vid, vreme i modalnost. Makedonsko ruski jazični, literaturni i kulturni vrski. Skopje: University of Skopje. 1998. 79 93.
  26. Diferencijacija na makedonskiot i bugarskiot jazik vo balkanskiot kontekst. Jazicite na počvata na Makedonija. Skopje: Macedonian Academy of Arts and Sciences. 1996. 75 82.
  27. Makedonskiot jazik i makedonskiot identitet: Ponovata istorija i ponovata istoriografija. Makedonski jazik, Vol. 45 47, 1994 1996. 5 22.
  28. Moderniot makedonski jazik i negovata vrska so moderniot makedonski identitet" in Makedonskoto prašanje, Skopje: Euro-Balkan Press. 2004. 241-288.
  29. Pojavata na mnogujazičnosta (multilingvizmot) kaj Marko Cepenkov. Zbornik vo čest na Radmila Ugrinova Skalovska po povod sedumdestgodišninata. Skopje: University of Skopje. 1997. 329 334.
  30. Značenjeto na makedonskiot jazik za balkanističkata lingvistika i negovata afirmacija na meǵunarodno nivo. Pedeset godini na makedonskata nauka za jazikot. Skopje: Macedonian Academy of Arts and Sciences. 1997. 75 82.
  31. Jazičnite kontakti vo Makedonija: novi podatoci i novi. Studii za makedonskiot jazik, literatura i kultura. Skopje: University of Skopje. 1996. 55 61.
  32. Nabluduvajḱi gi nabluduvačite. New Balkan Politics, Vol. 1, 2001/2002. 123-159.
  33. Za dijalektološkite raboti: Misirkov, Pulevski i Teodorov-Balan. Deloto na Misirkov, Vol. 2, ed. by Blaže Ristevski. Skopje: MANU. 2005. 69-74.
  34. Udvojuvanjeto na objektot vo balkanskite jazici vo minatoto i denes. Klasika - Balkanistika - Paleoslavistika: Festschrift in honor of the 85th birthday and 60th anniversary of scholarly activity of Acad. Petar Ilievski, ed. by Zuzana Topolińska et al., Skopje: Macedonian Academy of Arts and Sciences. 2007. 235-249.
  35. Gramatikalizacijata na balkanizmite vo makedonskiot jazik. Makedonski jazik, Vol. 51-52, 2000-2001. 31-38.
  36. Kulturno-Jazičnite pojavi kaj Ǵorǵi Pulevski. Thirty-Fourth Annual Symposium on Balkan Linguistics and Literature. Skopje: University of Skopje. 2008. 15-20
  37. Grammatical Categories and a Comparative Balkan Grammar. Ziele und Wege der Balkanlinguistik. (Balkanologische Veröffentlichungen, Vol. 8). Berlin: Osteuropa Institut an der Freien Universität Berlin. 1983. 81 98.
  38. The Sociolinguistics of Literary Macedonian. International Journal of the Sociology of Language, Vol. 52, 1985. 31 57.
  39. The First Philological Conference for the Establishment of the Macedonian Alphabet and the Macedonian Literary Language: Its Precedents and Consequences. The Earliest Stage of Language Planning: The "First Congress" Phenomenon, ed. by Joshua Fishman. Berlin: Mouton de Gruyter. 1993. 159 180.
  40. About the ja in makedonskiot jazik: The Fate of Initial *ě and *ę in Macedonian. (with Laura Janda). Journal of Slavic Linguistics, Vol. 2, No. 2. 1994. 284 288.
  41. The Implementation of Standard Macedonian: Problems and Results. International Journal of the Sociology of Language, Vol. 131, 1998. 31 57.
  42. Morphological Innovation and Semantic Shift in Macedonian. Zeitschrift für Balkanologie, Vol. 24, No. 1, 1988. 34 41.
  43. Macedonian: Codification and Lexicon. Language Reform, Volume IV, ed. by I. Fodor and C. Hagège. Hamburg: Helmut Buske. 1989. 299 334.
  44. The Loss of the Imperfective Aorist in Macedonian: Structural Significance and Balkan Context. American Contributions to the Eleventh International Congress of Slavists, ed. by Robert A. Maguire and Alan Timberlake. Columbus: Slavica. 1993. 285 302.
  45. Variation and Grammaticalization in the Development of Balkanisms. CLS 30 Papers from the 30th Regional Meeting of the Chicago Linguistic Society, Volume 2: The Parasession on Variation in Linguistic Theory. Chicago: Chicago Linguistic Society. 1994. 101 115. (Reprinted in Studia Albanica, Vol. 32, 1995-99, 95-110).
  46. The Turkish Lexical Element in the Languages of the Republic of Macedonia from the Ottoman Period to Independence. Zeitschrift für Balkanologie, Vol. 32, No. 2, 1996. 133 150. (updated version of 44 and 93).
  47. Fable as History: The Macedonian Context of “Before the Rain." Rethinking History. Vol. 4, No. 2, 2000. 137-48. (Reprinted in Rain: The #World about Milcho Manchevski’s Film before the Rain, ed. by M. Kostova and B. Kunovski, Skopje: Museum of Modern Art. 2004. 117-120.)
  48. Horace G. Lunt and the Beginning of Macedonian Studies in the United States. Prilozi: Oddelenie za lingvistika i literaturna nauka Makedonska Akademija na Naukite i Umetnostite, Vol. 23, No. 1-2, 1998. 115 119.
  49. The Romani Language in the Republic of Macedonia: Status, Usage, and Sociolinguistic Perspectives. Acta Linguistica Hungarica, Vol. 46, No. 3 4, 1999. 317 339.
  50. The Vlah Minority in Macedonia: Language, Identity, Dialectology, and Standardization. Selected Papers in Slavic, Baltic, and Balkan Studies, ed. by Juhani Nuorluoto, Martii Leiwo, Jussi Halla-aho, (Slavica Helsingiensa 21). Helsinki: University of Helsinki. 2001. 26-50.
  51. A Contrastive View of Subordinate Aspect and the Opposition Confirmative/Non Confirmative in the Balkans with Particular Reference to Macedonian and Turkish. Balkanistica Vol. 10, 1997. 185 201.
  52. Evidentiality in the Balkans: Macedonian, Bulgarian, and Albanian. Evidentiality: The Linguistic Coding of Epistemology, (Advances in Discourse Processes, Vol. 20), ed. by Johanna Nichols and Wallace Chafe. Norwood, NJ: Ablex. 1986. 168 187.
  53. The Grammatical Expression of Presumption and Related Concepts in Balkan Slavic and Balkan Romance, American Contributions to the Twelfth International Congress of Slavists, ed. by Michael Flier and Alan Timberlake. 1998. Bloomington: Slavica. 390 405
  54. Evidentiality in the Balkan Languages. Handbuch der Südosteuropa Linguistik, ed. by Uwe Hinrichs. Wiesbaden: Harrassowitz. 1999. 519-44.
  55. Confirmative/Nonconfirmative in Balkan Slavic, Balkan Romance, and Albanian, with Additional Observations on Turkish, Romani, Georgian, and Lak. Evidentials in Turkic, Iranian and Neighbouring Languages, ed. by Lars Johanson and Bo Utas. Berlin: Mouton de Gruyter. 2000. 329-366.
  56. Evidentiality in the Balkans. Studies in Evidentiality ed. by Alexandra Aikhenvald and Robert Dixon, Amsterdam: Benjamins. 2003. 189-218.
  57. Language in Macedonia as an Identity Construction Site. When Languages Collide: Sociocultural and Geopolitical Implications Of Language Conflict and Language Coexistence, ed. by Brian Joseph, Johanna DeStafano, Neil Jacobs, and Ilse Lehiste. Columbus: Ohio State University. 2003. 257-295.
  58. ‘One’ as an Indefinite Marker in Balkan and Non-Balkan Slavic. Prilozi: Oddelenie za lingvistika i literaturna nauka Makedonska Akademija na Naukite i Umetnostite, Vol. 28, No. 1, 2003. 109-151.
  59. Language Planning and Status in the Republic of Macedonia and in Kosovo. Language in the Former Yugoslav Lands. ed. by Ranko Bugarski and Celia Hawkesworth. Bloomington, IN: Slavica. 2004. 197-231.
  60. Macedonian Dialectology and Eurology: Areal and Typological Perspectives. Sprachtypologie und Universalienforschung Vol. 61, No. 2, 2008. 139-146.

Наводи[уреди | уреди извор]

Надворешни врски[уреди | уреди извор]