Секретин
Секретинот е хормон кој делува во дигестивниот систем и влијае на преку регулирање на секретите во желудникот, панкреасот и црниот дроб. Тој е пептиден хормон произведен во S-клетките на дуоденумот.[5] Кај луѓето, секретин пептидот е кодиран од SCT генот.[6]
Секретинот помага во регулирањето на pH вредноста на дуоденумот со инхибирање на лачењето на желудочна киселина од париеталните клетки на желудникот и стимулирање на производството на бикарбонат од дукталните клетки на панкреасот.[7][8]
Просекретинот е прекурсор на секретинот, тој се складира во оваа неактивна форма и се активира од желудочниот сок. По хемиска структура секретинот е линеарен полипептид од 27 аминокиселини.
Историја
[уреди | уреди извор]Во 1902 година, Вилијам Бејлис и Ернест Старлинг проучувале како нервниот систем го контролира процесот на варење.[9] Познато било дека панкреасот лачи дигестивни сокови како одговор на преминувањето на химусот низ пилоричниот сфинктер во дуоденумот. Тие откриле дека супстанцијата што се лачи од цревната обвивка го стимулира панкреасот откако ќе се транспортира преку крвотокот. Тие го нарекле овој цревен секрет секретин.
Физиолошка улога
[уреди | уреди извор]Секретинот се синтетизира во секреторните гранули на S-клетките, кои се наоѓаат главно во мукозата на дуоденумот и во јејунумот на тенкото црево во помал број.[10] Секретинот се ослободува во циркулацијата или во цревниот лумен како одговор на ниската pH вредност на дуоденумот, која се движи помеѓу 2 и 4,5, која се должи се должи на хлороводородната киселина од желудникот.[11][12]
Функцијата на секретинот е неутрализирање на pH вредноста во дуоденумот, овозможувајќи им на дигестивните ензими од панкреасот (амилаза и липаза) оптимално да функционираат.[13] Целни клетки на секретинот се центроацинарните клетки во панкреасот кој имаат рецептори за секретин. Со врзување на овие рецептори, тој ја стимулира активноста на аденилат циклазата и го претвора ATP во цикличен AMP.[14] Цикличниот AMP делува како секундарен гласник во интрацелуларната трансдукција на сигналот и предизвикува органот да лачи течност богата со бикарбонат што се лачи во цревата.[15]
Секретинот, исто така, го зголемува лачењето на вода и бикарбонатни јони од дуоденалните Брунерови жлезди за да ги пуферира водородните јони на киселиот химус,[13] а исто така го намалува лачењето на киселина од страна на париеталните клетки на желудникот.[16] Ова го прави преку три механизми: 1) Со стимулирање на ослободувањето на соматостатин, 2) Со инхибирање на ослободувањето на гастрин во пилоричниот антрум и 3) Со директно намалување на секреција на киселина во париеталните клетки.[17][11]
Наводи
[уреди | уреди извор]- 1 2 3 ENSG00000274473 GRCh38: Ensembl release 89: ENSG00000070031, ENSG00000274473 - Ensembl, May 2017
- 1 2 3 GRCm38: Ensembl release 89: ENSMUSG00000038580 - Ensembl, May 2017
- ↑ „Навод во Human PubMed:“. National Center for Biotechnology Information, U.S. National Library of Medicine.
- ↑ „Навод во Mouse PubMed:“. National Center for Biotechnology Information, U.S. National Library of Medicine.
- ↑ „Secretin“. Clinics in Gastroenterology. 9 (3): 609–632. September 1980. doi:10.1016/S0300-5089(21)00474-0. PMID 7000396.
- ↑ „Secretin: structure of the precursor and tissue distribution of the mRNA“. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 87 (6): 2299–2303. March 1990. Bibcode:1990PNAS...87.2299K. doi:10.1073/pnas.87.6.2299. JSTOR 2354038. PMC 53674. PMID 2315322.
- ↑ „Human secretin (SCT): gene structure, chromosome location, and distribution of mRNA“. Cytogenetics and Cell Genetics. 90 (1–2): 47–52. 2000. doi:10.1159/000015658. PMID 11060443.CS1-одржување: display-автори (link)
- ↑ Costanzo, Linda S. (2006). Physiology (3rd. изд.). Philadelphia, PA: Saunders Elsevier. ISBN 978-1-4160-2320-3. OCLC 62326921.
- ↑ „The mechanism of pancreatic secretion“. The Journal of Physiology. 28 (5): 325–353. September 1902. doi:10.1113/jphysiol.1902.sp000920. PMC 1540572. PMID 16992627.
- ↑ „Immunofluorescent localization of secretin and enteroglucagon in human intestinal mucosa“. Scandinavian Journal of Gastroenterology. 6 (8): 739–744. 1971. doi:10.3109/00365527109179946. PMID 4945081.
- 1 2 Frohman LA, Felig P (2001). „Gastrointestinal Hormones and Carcinoid Syndrome“. Во Ghosh PK, O'Dorisio TM (уред.). Endocrinology & metabolism. New York: McGraw-Hill, Medical Pub. Div. стр. 1675–701. ISBN 978-0-07-022001-0. Грешка во наводот: Неважечка ознака
<ref>; називот „isbn0-07-022001-8“ е зададен повеќепати со различна содржина. - ↑ Ganong WF (2003). „Regulation of Gastrointestinal Function“. Review of Medical Physiology (21st. изд.). New York: McGraw-Hill, Medical Pub. Div. ISBN 978-0-07-140236-1.
- 1 2 Hall JE, Guyton AC (2006). Textbook of medical physiology. St. Louis, Mo: Elsevier Saunders. стр. 800–1. ISBN 978-0-7216-0240-0. Грешка во наводот: Неважечка ознака
<ref>; називот „isbn0-7216-0240-1“ е зададен повеќепати со различна содржина. - ↑ Gardner JD (1978). „Receptors and gastrointestinal hormones“. Во Sleisenger MH, Fordtran JS (уред.). Gastrointestinal Disease (2nd. изд.). Philadelphia: WB Saunders Company. стр. 179–95.
- ↑ „Exocrine pancreatic secretion and immunoreactive secretin (IRS) release after intraduodenal instillation of bile in man“. Gut. 19 (3): 180–184. March 1978. doi:10.1136/gut.19.3.180. PMC 1411891. PMID 631638.
- ↑ Palmer KR, Penman ID (2010). „Alimentary track and pancreatic disease“. Во Colledge NR, Walker BR, Ralston SH (уред.). Davidson's Principles and Practice of Medicine (20th. изд.). Edinburgh: Churchill Livingstone. стр. 844. ISBN 978-0-7020-3085-7.
- ↑ Boron WF, Boulpaep EL (2012). „Acid secretion“. Medical Physiology (2nd. изд.). Philadelphia: Saunders. стр. 1352. ISBN 978-1-4377-1753-2.
Дополнително читање
[уреди | уреди извор]
- Saus E, Brunet A, Armengol L, Alonso P, Crespo JM, Fernández-Aranda F, и др. (October 2010). „Comprehensive copy number variant (CNV) analysis of neuronal pathways genes in psychiatric disorders identifies rare variants within patients“. Journal of Psychiatric Research. 44 (14): 971–978. doi:10.1016/j.jpsychires.2010.03.007. PMID 20398908.[мртва врска]
- Bertenshaw GP, Turk BE, Hubbard SJ, Matters GL, Bylander JE, Crisman JM, и др. (April 2001). „Marked differences between metalloproteases meprin A and B in substrate and peptide bond specificity“. The Journal of Biological Chemistry. 276 (16): 13248–13255. doi:10.1074/jbc.M011414200. PMID 11278902.
- Lee LT, Lam IP, Chow BK (November 2008). „A functional variable number of tandem repeats is located at the 5' flanking region of the human secretin gene plays a downregulatory role in expression“. Journal of Molecular Neuroscience. 36 (1–3): 125–131. doi:10.1007/s12031-008-9083-5. PMID 18566919. S2CID 29982279.
- Nussdorfer GG, Bahçelioglu M, Neri G, Malendowicz LK (February 2000). „Secretin, glucagon, gastric inhibitory polypeptide, parathyroid hormone, and related peptides in the regulation of the hypothalamus- pituitary-adrenal axis“. Peptides. 21 (2): 309–324. doi:10.1016/S0196-9781(99)00193-X. PMID 10764961. S2CID 42207065.
- Lossi L, Bottarelli L, Candusso ME, Leiter AB, Rindi G, Merighi A (December 2004). „Transient expression of secretin in serotoninergic neurons of mouse brain during development“. The European Journal of Neuroscience. 20 (12): 3259–3269. doi:10.1111/j.1460-9568.2004.03816.x. PMID 15610158. S2CID 398304.
- Lee SM, Yung WH, Chen L, Chow BK (February 2005). „Expression and spatial distribution of secretin and secretin receptor in human cerebellum“. NeuroReport. 16 (3): 219–222. doi:10.1097/00001756-200502280-00003. PMID 15706223. S2CID 10500720.
- Lam IP, Lee LT, Choi HS, Alpini G, Chow BK (July 2009). „Bile acids inhibit duodenal secretin expression via orphan nuclear receptor small heterodimer partner (SHP)“. American Journal of Physiology. Gastrointestinal and Liver Physiology. 297 (1): G90–G97. doi:10.1152/ajpgi.00094.2009. PMC 2711755. PMID 19372104.
- Yamagata T, Aradhya S, Mori M, Inoue K, Momoi MY, Nelson DL (August 2002). „The human secretin gene: fine structure in 11p15.5 and sequence variation in patients with autism“. Genomics. 80 (2): 185–194. doi:10.1006/geno.2002.6814. PMID 12160732.
- Lee LT, Tan-Un KC, Chow BK (July 2006). „Retinoic acid-induced human secretin gene expression in neuronal cells is mediated by cyclin-dependent kinase 1“. Annals of the New York Academy of Sciences. 1070 (1): 393–398. Bibcode:2006NYASA1070..393L. doi:10.1196/annals.1317.051. PMID 16888198. S2CID 36959997.
- Onori P, Wise C, Gaudio E, Franchitto A, Francis H, Carpino G, и др. (July 2010). „Secretin inhibits cholangiocarcinoma growth via dysregulation of the cAMP-dependent signaling mechanisms of secretin receptor“. International Journal of Cancer. 127 (1): 43–54. doi:10.1002/ijc.25028. PMID 19904746. S2CID 2789418.
- Lee LT, Tan-Un KC, Pang RT, Lam DT, Chow BK (July 2004). „Regulation of the human secretin gene is controlled by the combined effects of CpG methylation, Sp1/Sp3 ratio, and the E-box element“. Molecular Endocrinology. 18 (7): 1740–1755. doi:10.1210/me.2003-0461. PMID 15118068.
- Lu Y, Owyang C (July 2009). „Secretin-induced gastric relaxation is mediated by vasoactive intestinal polypeptide and prostaglandin pathways“. Neurogastroenterology and Motility. 21 (7): 754–e47. doi:10.1111/j.1365-2982.2009.01271.x. PMC 2743409. PMID 19239625.
- Gandhi S, Rubinstein I, Tsueshita T, Onyuksel H (January 2002). „Secretin self-assembles and interacts spontaneously with phospholipids in vitro“. Peptides. 23 (1): 201–204. doi:10.1016/S0196-9781(01)00596-4. PMID 11814635. S2CID 19705403.
- Lam IP, Lee LT, Choi HS, Chow BK (July 2006). „Localization of small heterodimer partner (SHP) and secretin in mouse duodenal cells“. Annals of the New York Academy of Sciences. 1070 (1): 371–375. Bibcode:2006NYASA1070..371L. doi:10.1196/annals.1317.047. PMID 16888194. S2CID 37244976.
- Luttrell LM (July 2008). „Reviews in molecular biology and biotechnology: transmembrane signaling by G protein-coupled receptors“. Molecular Biotechnology. 39 (3): 239–264. doi:10.1007/s12033-008-9031-1. PMID 18240029. S2CID 45173229.
- Du K, Couvineau A, Rouyer-Fessard C, Nicole P, Laburthe M (October 2002). „Human VPAC1 receptor selectivity filter. Identification of a critical domain for restricting secretin binding“. The Journal of Biological Chemistry. 277 (40): 37016–37022. doi:10.1074/jbc.M203049200. PMID 12133828.
- Portela-Gomes GM, Johansson H, Olding L, Grimelius L (November 1999). „Co-localization of neuroendocrine hormones in the human fetal pancreas“. European Journal of Endocrinology. 141 (5): 526–533. doi:10.1530/eje.0.1410526. PMID 10576771.
- Mutoh H, Ratineau C, Ray S, Leiter AB (April 2000). „Review article: transcriptional events controlling the terminal differentiation of intestinal endocrine cells“. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. 14 (Suppl 1): 170–175. doi:10.1046/j.1365-2036.2000.014s1170.x. PMID 10807420. S2CID 25989697.