Податотека:Hércules lucha con el león de Nemea, por Zurbarán.jpg

Содржината на страницата не е поддржана на други јазици.
Од Википедија — слободната енциклопедија

Изворна податотека(3.051 × 2.494 пиксели, големина: 4,91 МБ, MIME-тип: image/jpeg)

Врска до Ризницата Ова е податотека од Ризницата на Викимедија и може да се користи на други проекти. Подолу е наведена содржината на нејзината описна страница.
Заедничката ризница е складиште на слободно-лиценцирани слики и снимки. И Вие можете да помогнете.

Опис

Франсиско де Сурбаран: Hercules Fighting the Nemean Lion  wikidata:Q5906548 reasonator:Q5906548
Уметник
Франсиско де Сурбаран  (1598–1664)  wikidata:Q209615 q:it:Francisco de Zurbarán
 
Франсиско де Сурбаран
Опис шпански сликар
Датум на раѓање/смрт 7 ноември 1598 Уредете го ова на Википодатоците 27 август 1664 Уредете го ова на Википодатоците
Место на раѓање/смрт Fuente de Cantos (Extremadura). Мадрид
Период на дејност 1614 Уредете го ова на Википодатоците–1664 Уредете го ова на Википодатоците
Место на дејност
Нормативна контрола
artist QS:P170,Q209615
image of artwork listed in title parameter on this page
Наслов
Español: Hércules lucha con el león de Nemea
Вид предмет слика Уредете го ова на Википодатоците
Жанр митолошка слика Уредете го ова на Википодатоците
Опис
Un temible león asolaba la región de Nemea y atemorizaba a sus habitantes, impidiendo el normal desarrollo de sus tierras. Los doce trabajos de Hércules del marqués de Villena, junto a la Filosofía secreta de Juan Pérez de Moya (1585) y el Teatro de los dioses de la gentilidad de Baltasar de Victoria (1620-1624), fueron seguramente los textos de referencia para la concepción de la serie sobre los trabajos de Hércules destinada al Salón de Reinos. Villena ambientó esta escena en un paraje abrupto y pedregoso que se había convertido en refugio del león, y así se ilustra en la estampa que acompaña su narración. Zurbarán dio a su paisaje ese mismo aspecto, algo que, en cambio, no aparece en las otras fuentes grabadas que se suelen proponer como las principales referencias compositivas del pintor. Hablamos de las series de que sobre el mismo tema realizaron Cornelis Cort (1533-1578), a partir de dibujos de Frans Floris, y Hans Sebald Beham, este último en la década de los cuarenta del siglo XVI. Para este episodio el extremeño siguió la estampa de Cort en lo que se refiere a la disposición del héroe, y a Beham en la concepción y situación del león, de pie en el momento en que Hércules se abalanza hacia él y lo asfixia con los brazos tras aturdirlo con el garrote, que aparece en la pintura de Zurbarán en primer término, en el suelo. Villena se refiere a este momento y subraya la fiereza del animal. En esta pintura, es la cabeza del animal el elemento que corona la composición piramidal que dibujan las dos figuras entrelazadas, toda vez que la de Hércules se oculta parcialmente con el antebrazo derecho. El dramatismo de la escena se subraya además por la elección de una luz de atardecer que baña el cuerpo de Hércules remarcando su fuerte musculatura y el esfuerzo del momento, un recurso que se repetirá en todo el conjunto para hacer destacar a héroe, con el que se sentía emparentado Felipe IV como legítimo sucesor de los Habsburgo y titular del trono español. Como ocurre en otras historias en las que Hércules vence a un monstruo o animal fabuloso tras una difícil lucha, el triunfo sobre el león de Nemea simboliza tanto el valor del héroe, y con él, el del rey y la monarquía, como el triunfo de la Virtud sobre el Mal y la Discordia. A propósito de este episodio concreto, el marqués de Villena ve en el león de Nemea una representación de la soberbia y de los vicios, un animal al que Hércules, al despojar de su piel, doblega para devolver la virtud y la paz a los estados. Tras matar al león, Hércules lo despellejó para convertir la piel en su vestidura, pasando a ser uno de sus atributos característicos, que se consideraba también elemento de protección (Texto extractado de Ruiz, L. en: El Palacio del Rey Planeta. Felipe IV y el Buen Retiro, Museo Nacional del Prado, 2005, p. 148).
Датум 1634
date QS:P571,+1634-00-00T00:00:00Z/9
Техника Óleo sobre lienzo
Димензии 151 × 166 см
institution QS:P195,Q160112
Сместена во
Madrid
Пописен бр.
P01243
Место на изработка Шпанија Уредете го ова на Википодатоците
Наводи
Извор/Фотограф Galería online, Museo del Prado.

Лиценцирање

Дводимензионалното уметничко дело представено на оваа слика е во јавна сопственост во целиот свет во согласност со смртта на авторот или датумот на издавање.
Public domain

Ова дело е во јавна сопственост и во земјите и подрачјата каде авторските права важат додека е жив авторот плус 100 години или пократко.


Ќе мора да ставите и ознака за јавна сопственост во САД за да укажете дека делото го има укажаниот статус во таа земја.
Поради тоа, оваа репродукција на делото исто така е во јавна сопственост. Ова се однесува на репродукцијата направена во САД (погл. Bridgeman Art Library v. Corel Corp.), во Германија, како и во многу други земји.

Описи

Опишете во еден ред што претставува податотекава

Предмети прикажани на податотекава

прикажува

Историја на податотеката

Стиснете на датум/време за да ја видите податотеката како изгледала тогаш.

Датум/времеМинијатураДимензииКорисникКоментар
тековна13:44, 25 ноември 2015Минијатура на верзијата од 13:44, 25 ноември 20153.051 × 2.494 (4,91 МБ)Alonso de MendozaUser created page with UploadWizard

Податотекава се користи во следнава страница:

Глобална употреба на податотеката

Оваа податотека ја користат и следниве викија:

Погледајте ја останатата глобална употреба на податотекава.

Метаподатоци