Арагонски јазик

Од Википедија — слободната енциклопедија


Арагонски јазик
aragonés
Зборуван во:  Шпанија 
Регион: Арагон
Вкупно говорници:
Јазично семејство: индоевропски
 италски
  романски
   итало-западни
    пиринејско-мозарапски
     Арагонски јазик
Јазични кодови
ISO 639-1: an
ISO 639-2: arg
ISO 639-3: id=arg arg

Арагонскиотромански јазик[1] кој денес се зборува од страна на околу 10.000 до 30.000 луѓе во долината на реката Арагон во истоимената автономна покраина. Тој е единствениот жив говор од средновековните наварско-арагонски дијалекти.

Јазичниот код за арагонскиот јазик е an според ISO 639-1 и arg според ISO 639-2/-3.

Варијанти[уреди | уреди извор]

Арагонскиот јазик се одликува со бројни дијалекти, коишто се под влијание на шпанскиот и каталонскиот јазик.[2] Овие дијалекти може соодветно да се поделат во четири групи:

  1. западноарагонска (западно од реката Арагон до границата со Навара; ги опфаќа долините Вал д'Ансо, Вал д'Ехо, Арагуес дел Пуерто и Хака)[3]: cheso, ansotano, chaqués;[4]
  2. централноарагонска (меѓу реките Гаљего и Синка, ограничен на југ со реките Баса и Гуарга)[3]: panticuto, bergotés, belsetán, tensino;[4]
  3. источноарагонска (меѓу реките Синка и Есера)[5]: chistabín, fobano, benasqués, grausino, focense, estadillano;[4] и
  4. јужноарагонска (го опфаќа подрачјето на Сомонтано де Барбастро и Уеска)[6]: somontano.[7]

Пример на текст на арагонски[уреди | уреди извор]

Во продолжение е направена споредба на текстот на молитвата „Оче наш“ на арагонски ишпански јазик:

арагонски Pai nuestro, que yes en o cielo,
satificato siga lo tuyo nombre,
vienga ta nusatros lo reino tuyo
e se faiga la tuya voluntat n'a tierra como n'o cielo.
Da-mos hué lo pan nuestro de cada dia,
perdona las nuestras faltas como tamien nusatros perdonamos a los que mos faltan,
no mos dixes cayer en a tentacion
e libera-mos do m'al. Amen.

шпански

Padre nuestro que estás en los cielos,
santificado sea tu nombre.
Venga a nosotros tu Reino.
Hágase tu voluntad, así en la tierra como en el cielo.
El pan nuestro de cada día dánosle hoy,
y perdónanos nuestras deudas, así como nosotros perdonamos a nuestros deudores.
Y no nos dejes caer en la tentación,
mas líbranos del mal. Amén.

Поврзано[уреди | уреди извор]

Наводи[уреди | уреди извор]

  1. Francho Nagore Laín: Gramática de la lengua aragonesa, 1989, S. 25.
  2. Torsten Sotta: Einheit und Diversität der aragonesischen Dialekte. Eine morphologische und lexikalische Untersuchung. 2010, S. 17.
  3. 3,0 3,1 Torsten Sotta: Einheit und Diversität der aragonesischen Dialekte. Eine morphologische und lexikalische Untersuchung. 2010, S. 24.
  4. 4,0 4,1 4,2 Teresa Echenique Elizondo, Juan Sánchez Méndez: Las lenguas de un reino. Historia lingüística hispánica. 2005, S. 177.
  5. Torsten Sotta: Einheit und Diversität der aragonesischen Dialekte. Eine morphologische und lexikalische Untersuchung. 2010, S. 25.
  6. Torsten Sotta: Einheit und Diversität der aragonesischen Dialekte. Eine morphologische und lexikalische Untersuchung. 2010, S. 24f.
  7. Teresa Echenique Elizondo, Juan Sánchez Méndez: Las lenguas de un reino. Historia lingüística hispánica, 2005, S. 178.

Литература[уреди | уреди извор]

  • Günter Holtus, Michael Metzeltin, Christian Schmitt (Hrsg.): Lexikon der Romanistischen Linguistik (LRL). Niemeyer, Tübingen 1988–2005 (12 Bände); Band VI,1: Aragonesisch/Navarresisch, Spanisch, Asturianisch/Leonesisch, 1992. ISBN 3-484-50236-3.
  • Teresa Echenique Elizondo, Juan Sánchez Méndez: Las lenguas de un reino. Historia lingüística hispánica. Gredos. Biblioteca románica hispánica, Madrid 2005, ISBN 84-249-2760-5.
  • Francho Nagore Laín: Gramática de la lengua aragonesa. Mira Editores, Zaragoza 1989, ISBN 84-86778-16-6.
  • Artur Quintana: Die Kodifizierung der neuaragonesischen Schriftsprache. In: Wolfgang Dahmen et al. (Hrsg): Zum Stand der Kodifizierung romanischer Kleinsprachen. Romanistisches Kolloquium V. Gunter Narr Verlag, Tübingen 1991, ISBN 3-8233-4199-5, S. 199-215.
  • Torsten Sotta: Einheit und Diversität der aragonesischen Dialekte. Eine morphologische und lexikalische Untersuchung. Peter Lang Verlag, Frankfurt a. M. 2010, ISBN 978-3-631-57606-9.
  • Otto Winkelmann: Die romanischen Minderheitensprachen an der Schwelle zum 21.Jahrhundert. In: Wolfgang Dahmen et al. (Hrsg.): Die Bedeutung der romanischen Sprachen im Europa der Zukunft. Romanistisches Kolloquium IX. Gunter Narr Verlag, Tübingen 1996, ISBN 3-8233-5073-0, S. 185-198.

Надворешни врски[уреди | уреди извор]